O pobytech
Setkala jsem se s názorem lidí, že byť je jim skoro 50 let, nebudou se účastnit akcí s podtextem seznamování. Je zvláštní, že takové názory jsou. Vždyť se "seznamují" denně. Denně se s někým seznamujeme. V práci, v autobuse, v obchodě apod. Když jsme byli mladší a chodili jsme do "křesťanských mládežích", stejně kluky povětšinou zajímala "jen" děvčata, a holky zajímali "jen" kluci, a tohle bylo normální a když je nám o pár desítek let víc, tak se za to často stydíme, některým to dokonce přijde "neduchovní". Proč?
Také jsme někdy "unaveni neustálým odmítáním a zklamáním", už se nám nikde nechce a chceme raději ušetřit korunu třeba na něco hezkého na sebe. Znovu se ptám proč? Když už jsme zatím sami, není lepší alespoň občas být s kamarády, popovídat, něco nového se dozvědět? Zasmát se spolu?
Dnes je doba individualismu, narážíme na to na každém kroku. Možná právě my, křesťané, můžeme být i v tomto světlem lidem kolem nás.
Nepíšu to proto, že by lidí jezdilo na akce málo, to spíše naopak, ale proto, že i velká a dobrá parta může povzbudit každého z nás do dalšího života!
[ nahoru ]
Nepřehlédněte !
Sestřička Ivetka nám poslala recept na jednu velkou dobrotu - COOKIES:
Vymiešame 150 dkg Hery (tuk na pečenie), 1 hrnček (1/4l) práškového cukru a 1 vanilkový cukor. Pridáme 1 hrnček hladkej múky, 1 vajce a 1 prášok do pečiva. Podľa chuti a ľubovôle primiešame ovesné vločky, čokoládu posekanú na kúsky, hrozienka, orechy, lentilky, ...
Z vytvorenej masy urobíme na mierne pomúčený plech guľky, ktoré trochu spučíme. Pečieme v rúre vyhriatej na 200°C. Hotové cookies podoberieme z plechu a necháme vychladnúť na rovnej podložke, aby sa nezvlnili.
Potom už len stačí nájsť dobrú partu ľudí, s ktorými si na cookies spolu pochutíme.
[ nahoru ]
Nádherné a pravdivé
-
Opravdu pěkné ...
Jedině v Kristu má moje naděje základ,
On je mé světlo, má síla, má píseň.
Tento úhelný kámen, tento pevný základ
zůstává pevný v nelítostné vyprahlosti i bouři.
Jaká výšina lásky, jaká hloubka pokoje,
když se utiší strachy, když trápení skončí.
Můj Utěšitel, moje všechno ve všem,
zde v této Kristově lásce vytrvám.
Jedině v Kristu, v tom, který na sebe vzal tělo,
se nachází Boží plnost, v bezmocném dítěti!
Tento dar lásky a ospravedlnění (spravedlnosti)
nenáviděný těmi, které přišel zachránit:
Až poté, co na onom kříži Ježíš zemřel,
hněv Boží byl usmířen,
a to proto, že hřích každého byl na něj vložen.
Z Kristovy smrti Já zde žiji.
Támhle na zemi leží Jeho tělo,
Světlo světa zabité tmou.
Pak vytrysklo ve slavný Den,
z hrobu On znovu povstal!
A protože trvá jeho vítězství
prokletí hříchu ztratilo nade mnou svou moc.
A to proto, že já jsem Jeho a On je můj,
jsem vykoupený drahou krví Kristovou.
Bez (pocitu) viny za živa, beze strachu ve smrti,
to působí Kristova moc ve mně.
Od prvního životního výkřiku, do posledního výdechu
Ježíš řídí můj osud.
Žádná moc pekla, ani lidské intriky
mě nikdy nemohou vyrvat z Jeho ruky.
Dokud se On nevrátí nebo dokud mě nezavolá domů,
budu zde pevně stát v moci Kristově.
[ nahoru ]
